Trvanlivost

Pokyn F EU týkající se Nařízení o stavebních výrobcích (CPR) definuje trvanlivost takto: "Trvanlivost výrobku je schopnost výrobku udržet požadovaný výkon po danou nebo dlouhou dobu pod vlivem předvídatelných akcí. Při běžné údržbě musí výrobek umožňovat řádně navrženou a provedenou práci ke splnění základních požadavků na stavby po ekonomicky přiměřené časové období."

Trvanlivost je tedy závislá na předpokládaném použití výrobku a jeho provozních podmínkách. Posouzení trvanlivosti se může vztahovat k výrobku jako celku nebo k jeho výkonnostním charakteristikám, pokud tyto hrají významnou roli, pokud jde o plnění základních požadavků na stavby. V obou případech je základním předpokladem, že výkon výrobku bude udržován na přijatelné úrovni, pokud jde o jeho první výkon, po celou dobu jeho životnosti.

Stárnutí

Stárnutí se týká dlouhodobé pomalé změny vlastností v čase. Vysoký obsah vlhkosti a vysoká teplota působící současně mohou ovlivnit mechanické vlastnosti minerální vlny. Účinek degradace tak lze vidět a měřit v pevnostních vlastnostech při takových extrémních podmínkách.

Rozměrová stabilita při vystavení zatížení, teplotě a vlhkosti

Rozměrová stabilita znamená, že materiál si udržuje původní velikost a tloušťku v čase. Tato vlastnost se zkouší podle normy EN 1604 (zkoušky: 48 h při 23 °C, vlhkost 90%; přípustná změna max. 1%).

Rozměrová stabilita je důležitá pro izolovanou konstrukci, aby správně fungovala v průběhu času. Požadavky jsou stanoveny buď na rozměrovou stálost při konstantní teplotě (EN 1604) nebo stabilitu podle cyklu teploty a vlhkosti (EN 1603). Pro zatíženou konstrukci je také důležité zvolit izolační výrobek s dobrou dlouhodobou stabilitou tloušťky (EN 1606).

Rozměrové změny v materiálech jsou způsobeny jejich koeficienty tepelné roztažnosti. To je rychlost, kterou se materiály smršťují nebo roztahují, pokud se ochlazují nebo ohřívají. Prakticky všechny materiály mají koeficient roztažnosti, který je závislý na chemickém složení materiálu.

Kamenná vlna je anorganický materiál a udržuje si tvar a rozměry ve všech podmínkách.

Odolnost proti zásaditosti a chemikáliím

Izolační výrobky by měly být specifikovány tak, aby byly kompatibilní s ostatními produkty v konstrukci. Měly by být odolné proti zásaditosti, pokud jsou v kontaktu s betonem a proti všem chemickým látkám, které se používají pro izolování proti vodě, lepení, atd.

Odolnost proti zásaditosti je velmi důležitá vlastnost pro izolační materiály používané v tenkých omítaných aplikacích, kde je omítání nanášeno přímo na povrch izolace.

• Kamenná vlna je vysoce odolná proti zásaditosti

UV záření během instalace

Během stavebního proces jsou izolační výrobky vystaveny ultrafialovému záření. Typickým příkladem je ETICS, ve kterém je fasáda budovy nejprve izolována, přičemž se nechá povrch izolace odkrytý. Omítka se pak nanáší ve stanoveném časovém rámci. Je nutné, aby izolace odolala UV záření bez degradace.

V níže uvedené tabulce jsou uvedeny standardní zkušební metody trvanlivosti.